Joelnet

Bruntál - září 2014

Podrobnosti

Zveřejněno 21. 5. 2016 11:24

Napsal Administrator

Zobrazeno: 5452

Bruntálské setkání v září neproběhlo, ale chtěl bych na tomto místě zmínit něco, co v Bruntále probíhá a je větví vyrůstající se služby Modlitebních hradeb.

V prosinci minulého roku (roku 2015, tuto zprávu píšu 27. 2. 2016) se uskutečnilo modlitební setkání za jednotu církve v Bruntále. Bylo to již čtvrtým rokem, kdy se sešli někteří křesťané z různých společenství a modlili se za jednotu církve.

Pán v 17. kapitole Janova evangelia opakovaně prosí Otce za jednotu církve, respektive jednotu jeho učedníků. Má to spoustu důvodů a dopadů, část z nich je uvedena přímo v oné kapitole, část jinde v Písmu. Nicméně příkaz k lásce, respektive k jednotě, je stále aktuálním přikázáním pro všechny skutečné křesťany.

Ve skutečnosti odlišuje jeho naplňování falešné bratry a falešné církve od skutečných bratří a skutečných církví. Ježíš nás jednoznačně zavázal se milovat a také jednoznačně řekl, že kdo se chová jinak, tak buď je falešný bratr, nepoznal Boha, nebo je dokonce služebník satanův převlečený za apoštola světla (může to ale třeba být i oslabený bratr, zavalený trním, kterému vychládá láska, je zraněný atd., nicméně Ježíš jasně řekl, že kdo ho skutečně poznal, nemůže nemilovat svého bratra).

Někdy nestačím vysvětlovat lidem, že církev, tak jak ji někteří znají z historie, není církev, tak jak ji zná Bible. Ve skutečnosti nevěstka pronásleduje a bude pronásledovat nevěstu. Falešný dojem zbožnosti a falešná církev bude pronásledovat skutečnou církev a skutečnou nevěstu. A podobně to bylo v dějinách.

Ale na tomto místě se nechci teď rozepisovat o tomto starém a ošklivém bludu (Kdo vlastně nechal ukřižovat Ježíše? Přece ti, kdo byli jménem Boží lid, nazývali se tak a byli dokonce učiteli Písma, nicméně Ježíš zjevil svým slovem skutečnou podstatu a skutečný skrytý proud a duchovní pozadí. Jste z ďábla, řekl jim a oni si mysleli, že se zbláznil, takový šok to pro ně byl. Nicméně Ježíš jednoznačně řekl, a platí to na všechny strany a pro celou část dějin církve, že kdokoli zabíjí svého bratra, není z Boha, ale z ďábla.)

V minulosti byly různé pokusy násilím a vraždami držet tzv. jednotu, ale byla to falešná jednota, navíc ne jednota Božího lidu, pod vládou Božího skutečného nepřítele. I dnes se objevují volání po obnovení této jednoty pod vládou tzv. zástupců Petra na zemi. Tuto jednotu ale nesdílíme, byť v tuto dobu a v tuto chvíli není uchovávána a udržována násilně mocenskými prostředky.Mluvíme o jednotě všech opravdových křesťanů, všech Božích dětí, kteří vyznávají Ježíše jako svého Pána.

Falešné volání po jednotě uvnitř katolické církve vidíme jako falešné volání nevěstky, přestože věříme, že část skutečného těla je i uvnitř ní. Nicméně slepý zrak největších vůdců Řkc., kteří jsou schopni páchat dle Písma duchovní „smilstvo“ a společně se modlit k různým duchovním mocnostem, tedy k nepříteli a označovat to jako „společné modlitby“, je vlastně svodem k této věci. I kdyby toto bylo jediné pomýlení, je tak velké, že kdokoli alespoň trochu vidí a zná Písmo, pak vidí, že je tu otevřeno na velké svody.

Ne, o této jednotě nemluvíme. Nicméně jednota mezi křesťany a společenstvími různých vyznání a církví je potřeba.

Jednu působí nepřítel ve směru konečného vyprázdnění toho největšího základu, jímž je Ježíš. Můžeme třeba zčásti sledovat sbližování islámu, římsko-katolictví a židovství, jež ale nutně vede k zatlačení Ježíše, který přišel a řekl, že je jediná cesta k Otci, a že kdo nectí Syna, nectí ani Otce. Tečka. To je Boží slovo, které boří jednotu falešného náboženství. V něm je Duch antikrista, tak jak se o něm zmiňuje Písmo, který působí nakonec vždy „proti Ježíši“.

Ovšem Otec na druhou stranu směřuje k jednotě opravdové a skutečné církve, všech, kteří se poddali Ježíši jako svému Pánu.

A k těmto modlitbám nás Pán také povolal, tak jako on se modlil, abychom „byli jedno, jako on je jedno s Otcem“, aby „byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět tak poznal, že jej poslal Otec“. Aby „zůstávali v něm a jeho lásce“.

Ježíš se dle Písma, stále za nás přimlouvá. Tento druh modlitby zní také u trůnu. A když jsme vedeni Duchem, dříve nebo později nás tento jeho Duch vede i k modlitbám za skutečnou jednotu. Nepřátelé jsou také silní. A jedním z nepřátel je naše vlastní tělo, starý člověk, stará přirozenost, která není schopna této opravdové a skutečné jednoty.

Když se modlíme za jednotu, poddáváme se tím i tomuto Duchu, a odmítáme „tělesnost“. K udržení je potřeba i „nesení kříže“, ale kdo nejde za ním a nenese jeho kříž (v některých kruzích sotva slyšitelné slovo) nemůže ani být jeho učedníkem. Vstupujme do jeho vizí, jeho plánu. Je to jeho království, jeho je sláva a jeho je i moc.

Jiří Joel Krupa

27. 2. 2016